Napospas sobě

Čekání naděje.
Kdepak se tak dlouho schovává?
Prohra bez boje.
Mlčení se se mnou povídá.

Zas a projednou sama,
napospas sobě s potrhanýmy křídly,
zář očí pomalu bledla,
potají slzy mi spadly.

Potají, všechno jen potají
schovaná v koutě napospas sobě.
Pohledy falše pronásledují,
když směješ se, ale je ti jak v hrobě.