Ve starém houpacím křesle
se sklenkou trpkého vína
ta Tajemná sedí sklesle
a svět v duchu proklíná.
Pouze v krbu tiše praská,
jinak v naprostém tichu
lituje záhadná kráska
svých nespáchaných hříchů.
Slzy-zbytky jejích citů
nezbyly jí v očích žádné,
snad proto teď sama sní tu.
Marně přemýšlí,marně vzpomíná,
když mne si tváře chladné,
proč jen nalila si jed do vína.
Ano, myšlenka je to zajímavá, ale pro mne dílko celkem myšlenkové a působivé, obsah mne zaujal. Zní mi to malučko tajmně.
22.05.2008 17:35:00 | NikitaNikaT.
Není to špatné. Myšlenka svým způsobem zajímavá, ale sem tam mi to drhne..uf, druhá taková věta za pár chvil, nepříjemné.
Zdá se mi, že s přibývajícími řádky a tedy s přibližujícím se koncem, odeznívá zvláštnost chvíle a cena básně, ale..třeba jsem fakt už jen mimo..:o)
22.05.2008 16:51:00 | Traci