Co mi to děláš?

Anotace: Všem krásný víkend přeji - ať se vaše ústa jen smějí a sluníčko hladí vás po tváři - co pak vaše očka rozzáří ...

Co mi to děláš?
Na nic se neptáš.
Jen přijdeš a udeříš,
duši mé tím ublížíš.

Co mi to děláš?
Z dlažby mě zvedáš.
Tělo je nehybné, krvácí,
život se zase vytrácí.

Tak co mi to stále děláš?
Jsem celá bolestí rozechvělá.
Přestaň už, prosím na kolenou,
ať tato muka již pominou.

Co mi to děláš?Ptám se znova...
Jsem prokleta, hnusná to doba.
Měla jsem ráda vše v tomto světě,
nyní bych měla toužit po odvetě.

Netoužím, nebudu se mstít,
jen poslední pohlazení mohu chtít?
Ne, můj úděl jsou jen facky a rány,
ty jsou mi ve velké míře od dětství dány.

Proboha co mi to stále děláš?
Na můj zoufalý stav nedbáš.
Nevím již, co Ti mám říci,
mám zkrvavenou svoji líci.

Krev stéká i po rukou, stehnech,
s Tebou to vůbec ani nehne.
Umírám a to dost krutou smrtí,
můj život byl opravdu jen prokletí.