Pohádka o životě

Dokud jsem ještě byla malá,
tak často jsem si myslívala,
že jednoho dne krásného
já potkám prince milého
co odveze mne do pohádky.

Často jsem četla mezi řádky,
a snila že čtu o sobě.
Byla jsem všemi princeznami,
hodnými,krásnými i zlými.
Pohádka byla jako sen,
ale pak vždycky přišel den.

Přišel den,já se probudila
a princeznám jsem záviděla.
Tak například té na hrášku,
záviděla jsem neklidný spánek.
Já stala bych se kteroukoliv,
Třeba tou v myším kožíšku.

Pohádek řádky už odnes čas,
a už jen málokdy o nich sním,
Že do pohádky vrátím se zas
s tím princem krásným,bohatým,
že nestane se to,už vím.

Můj svět je z myších ocásků
a nemám právo na lásku.
Občas spím jako na hrášku
za život hledám náhržku.
A nemám pávo žít si sladce
tak jako pricezna v pohádce.

-S tím už se dámo asi smiř,
jsi šedá,opuštěná myš!