Stáří
Stáří
Trochu se mi pletou slova,
promiňte.
A taky už si skoro nic
nepamatuju.
Ne, už dávno nesnídám
a čibuk
zahání hlad, kdyby snad
náhodou přišel.
Ne, nemám tady zas tak
moc uklizeno,
už na to dneska ani pořádně
nevidím.
A taky už si skoro nic
nepamatuju.
Dáte si kafe? Ne? Tak to je
dobře.
Ale to jsem vlastně vůbec
nechtěl říct…
Cože jste říkal? Už špatně
slyším, víte
A taky už si skoro nic
nepamatuju.
Kafe si nedáte? Jo, to už
jsem se ptal.
A co takhle panáka, nebo
skl- sklenku vína?
Trochu se mi pletou slova,
promiňte.
A taky už si skoro nic
nepamatuju.
No, aspoň se ještě
nepochcávám
a ještě mě nikdo nemusel
vodit domů.
Jen se mi trochu
pletou slova.
A taky už si skoro nic
nepamatuju.
Co jste říkal?
Víte, stáří je tak strašně,
strašně ponižující…
Komentáře (18)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
"pochcávání" je citát...nic z toho jsem si totiž nevymyslel, je to jen trochu učesaný popis jednoho smutného (?) setkání...
09.07.2008 18:22:00 | G.P.
pravdivé sdělení, dobré zamyšlení, jen to pochcávání je na mě tady moc silné slovo
09.07.2008 12:45:00 | ni.va
Kruciš...co sem to chtěla...doprčic? No nic, du si dát to...sakra co...Tak nic...
29.06.2008 10:03:00 | Churry
Krásný optimismus - ten pán se neponižoval a sám sebe bral s humorem, ale ... zrazovalo ho tělo, paměť, prachy...
12.06.2008 16:16:00 | G.P.
Stáří a ponižující? Hele.. podívej se na to jinak.... já stará nejsem... a ponižuju se dobrovolně.. občas.. to tak teda prý vypadá... a z toho by měli staří lidé čerpat, protože jejich síla získaná všemi pády celého života... se ponížit prostě nedá.. :-)
12.06.2008 16:14:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
a vůbec.. starý vždycky bude jen ten, který si to násilím vtluce do srdce
12.06.2008 16:14:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
a vůbec.. starý vždycky bude jen ten, který si to násilím vtluce do srdce
12.06.2008 16:14:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
Já bych si teda s dovolením kafe dal... nebo nedal? Cože jsem to vlastně chtěl? ...jdu se přebalit...
12.06.2008 13:56:00 | Aťan
Víte, stáří .... je nemoc těla ....
nemoc která je léčitelná
.... láskou a lidskou přítomností ...
Ale kde to kurva vzít, ... v téhle pokleslé době ...
*- ... je to smutné, ... hrozné ...
a tak strašně,
... strašně ponižující ... být starý .. /už se na to těším ..:-((
12.06.2008 12:13:00 | HarryHH
zajimave napsany ... no, ja, kdyz si nekdy o nekom starsim rikam: "jak to, ze si to nepamatuje?" nebo neco podobnyho, tak si vzapeti uvedomim, ze i u me to jde pomalinku z kopce a ze naschval to urcite ten starsi clovek nedela, ze by byl taky stastnej, kdyby na tom byl jako v mladi ... a hned jsem tolerantni :)
11.06.2008 20:23:00 | janewe
Tenhel styl psaní mně osobně zrovna moc nesedí, ale ta báseň...prostě má něco v sobě. Smysl je prostě úžasný. Máš ode mě tip =O)
11.06.2008 15:08:00 | Elvien
Je vidět, že víš, o čem je řeč.
A skvěle napsáno...skoro jako když zpíváš:-)
11.06.2008 08:41:00 | spare
Jo, tohle moc dobře znám... často se s nimi setkávám... a je mi pak líto, že nemám možnost pomoci... a samozřejmě - stárnutí se nebojím, ale stáří - kdo by se nebál?
Když nevíme, jak moc budeme samostatní, jak moc budeme závislí na těch druhých, jak moc zatížíme svoji rodinu... Otazníky, které bolí...
11.06.2008 07:41:00 | Levandule
je to v úhlu pohledu .. taky mě nic netrápí a vlastně nemám žádné starosti ..nic si nepamatuju :-)
10.06.2008 22:28:00 | mamina
