Anotace: Smutné, ale i to se dříve mohlo státi, avšak jen někde se zdařilo viníka potrestati...
Záblesk čepele mihl se tmou
Muž šel si pro pomstu za lásku svou
Jenž umírá doma v bolestech
Krvavé fleky zbyly po hostech
Dívka v křečích a smutku se svíjí
Doufá, že žít nebude už ani chvíli
Dědic zemřel v jejím lůně
Srdce její i manžela nad ztrátou stůně
Vrah dítěte byl dostižen
Ocelovou čepelí rozzuřeného otce proložen
Nyní může vrátit se domů za ženou
Snad až duše i tělo se uzdraví, vše doženou
Uléhá vedle své lásky
Něžně hladí bledá líčka krásky
Malá ručka stiskla tu jeho
Pomstil vraha syna svého
Nic nerozdělí nás, děvče moje
Snad časem rozeženu mrak, co po tváři ti pluje
S myšlenkou na dítě usíná
Muž, pro svou ženu hrdina
Vyvázat z rýmů, neskutečně tě poutají. Případně bych doporučila zamýšlet se nad jejich užitím (např. v této části je vyloženě nucené - dostižen/proložen; čepel může proklát, ... sice "proložit čepel" je velice zajímavé spojení, ale vyniklo by ve volném verši,... takto se stává účelné.) Verše působí sekaně, stroze a tím pádem neprocítěně. Typovala bych pokus o baladu z dob středověké rytířstkosti. To já ráda, ale rýmovaná forma má hodně kostrbatý a nelibý rytmus, ... zkus si to zarecitovat, uvidíš sama. Moc mě zaujala příběhovost, evidentně ti nechybí fantasie.
11.06.2008 18:45:00 | Epona
jako pribeh je to hezke, mozna by to bylo,ale lepe vyvedene jako povidka, protoze ty rýmy na me pusobi prevazne kýčovite...
11.06.2008 15:48:00 | saddova