Byla jsi princeznou mých malých dětských zrcadel
.
A byla jsi strachem
V řinčení křiku
Všech roztřískaných skel
Ve kterých pořád tě slyším
Šílenou
Nechci tě vídávat v odrazech
Těch nebezpečně krásných
Poztrácených slz
A nechci už víc počítat světlo na prstech
Co ve tvých vlasech
Nadělaly spoušť
/Jsi mrkací panenka
Zamotaná v obvazech/
Má Markétko,
z pohádek pořád tě ještě znám
Jen cítím že konce jdou vstříc
Všem poztráceným princeznám
A ty...
...rychlostí pádu vzdaluješ se výšinám
Panenky... dodnes je mám...
Princeznu... v sobě ukrývám...
pro všední návraty srdcí...
pro lék, jak jsme trpcí...
pro návrat k sobě samé... :-*
19.06.2008 14:36:00 | Levandule
lživý odrazy, vteřiny pro princeznu, co zrcadlí se už jen ve střepech a slzách.. a potom příliš těžký nohy...
18.06.2008 11:13:00 | Trdlo
Krásně smutně laděná... husí kúže přeběhla po těle a po zádech mráz se prošel...
17.06.2008 14:13:00 | Hannazka
já věřím, že princezny umřít prostě nemužou. šak jsou to princezny!
pěkný, rózi, ale nějako smutně máš nalazeno...
16.06.2008 23:42:00 | kokeš od pana krbce