Tak jak rychle jsi přišel,
Tak jsi i odešel…
Tak jak jsi se pod mou kůži dostal,
Tak jsi i k odchodu se chystal!
Tedy, ne ty… To okolnosti…
Proč láska láme moje kosti?
V jednom ohni je mé tělo,
Ano, tebe by tu teď chtělo.
Jedna otázka ve vzduchu visí,
Proč jen tvé ruce od pláče mě tiší?
Proč jen s tvým objetím cítím se v bezpečí?
Proč jen tvá slova můj bol vždy vyléčí?
A vůbec... Proč zrovna ty?
Doba co se známe – hodiny? Minuty?
A kilometry mezi námi?
Upřímně – vždyť všichni by se smáli!
Přesto dokonalý jsi pro mě,
Sama chodím, v prázdném domě,
Dnem i nocí mé myšlenky jsou s tebou,
Naplnil jsi můj život něhou.
Jen vzpomínky zůstanou,
Na hru, vlastně prohranou…
Své srdce jsem dala v sázku,
Nevyhrála nic.. Snad lásku??
Pocity jsi vyjádřila, tak, jak ti šly ze srdce a to je dobře, vypsat se ze smutku a upřímně, mě se tvé dílko velice líbí a rozumím ...
20.10.2008 20:38:00 | jita.1965
jo je to neuspořádané, tak jsi to nazvala? Jo je a to se mi právě líbí. Srdci ani citům se přece nemůžou dávat okovy, stejně tak poezii... když jde z nitra, je to to pravé ořechové. Jinak doufám, že bude zase dobře
29.09.2008 20:50:00 | Erion Fate
Připadá mi to opravdu až povědomé... nebezpečně. Ale je to moc krásné. Mě se to líbí=)
29.09.2008 17:32:00 | Morgana la Fay
ahoj, potřebovalo bz to trosku oživit slovní yasobu, ty rýny jsou hodně ohrané, fádní...a dávej si pozor na rytmus, aby ti slabiky vycházely...
17.08.2008 14:23:00 | saddova
Psaný od srdíčka,
uplakaný moe očíčka.
Ae mocinky se ti to povedlo,
snad ke srávnýmu cíli navedlo..
:-*
15.07.2008 17:27:00 | Dark dream