Deprese
Deprese
Obloha nad hlavou zvolna se černá,
skrz její skulinky slunce se mračí.
Zbavena šatů, má milenka věrná
sem za mnou pomalu,tichounce kráčí.
S úsměvem jde ke mě trávou
ve své cudně odhalené něžnosti.
Přes ňadra jí vlnité vlasy plavou
a plamínek v očích od studu mě oprostí.
Miluji ji jako žádnou jinou,
budeme milenci až na věčné časy.
Mohu jen přemýšlet čí je to vinou,
opájen blahem jejího sladkého klína,
proč zrovna mne ona vybrala si.
Deprese - láska má jediná.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Moc hezká je ta depka? Všechno a všechny omotá a přečká....Byla by ta básnička milejší,
být místo deprese dívčí jméno milé
- kéž nastane ten moment spásy,
kdy srdce tvé bude plné krásy
a osudové lásky chvíle...tebe povolá si..:-)))))ST!
05.12.2008 18:57:00 | Veselý Drak
Úchvatné čtení! Škoda, že veselejší není... Ale znám jí taky dobře, a je fakt, že příjde-li, těžko se posílá pryč... ST
05.12.2008 17:52:00 | Anita Buchtová
Skvěle zpracované, velká myšlenka, hlouba a mnoho citů ... aj když je smutná, alespoň smutek na mne dýchá. Dávám ST!
24.06.2008 22:39:00 | NikitaNikaT.
