poslouchám váš smích
a pláču
snad je to hřích?
nechci tuhle zkázu
chybovala jsem
já vím
jsem zbabělá
už to nezměním
/čas nevrátím/
to, co jsem si přála
včera splnilo se mi
jak hloupá jsem se zachovala
neodpustím si, nikdy
víš, já se ti přiznám
mám strach
bojím se jít dál
že čeká mě další krach
není to tvá vina
nemám odvahu
chybí mi síla
jsem plná strachu
musím strach opustit
sebe změnit
a proto prosím
žádám...
osude, dej mi ještě šanci
ať opět ho spatřím
slíbím ti
už to znova nezkazím
příteli, odpusť mi znova
teď nebyla vhodná doba
já ti vše vynahradím
v tobě se ztratím
/jen mi odpusť
mé zbabělé chování/
už podruhé...
Copyright © 2008,Caracol
Pravdivé dílko...líbí se mi
02.07.2008 22:40:00 | Ewineccka
Chybovat je lidské, lidé se poučí, bo nepoučí ... důležité je odpustit. Někdy člověk tu danou chubu udělá podruhé, aniž by to včas zaregistroval, bo si to jakkoliv uvědomil ... hm, už se mi to také stalo. Chjo.
02.07.2008 22:20:00 | NikitaNikaT.