Návštěvnost
Kudy?
Kudy?
Anotace: Krátká báseň o pocitech...kde koho
Hledím do
naleštěné výlohy
a snažím se
ve smutných očích
nalézt sama sebe,
tak usilovně
až začne
z nosu téct
oči se skelnatě lesknout
a tváře opuchat.
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskAž na tu opuchlost, kterou nemám rád, se ti to opět povedlo :)
12.07.2008 08:34:00 | Zasněný básník
to já už si jenom říkám, kdo je ta osoba co na mě tak civí
08.07.2008 21:13:00 | okapovaroura
To znám. Když už se musím dát do pucu, tak zásadně nikdy ne u zrcadla, ale v nouzi nejvyšší u mikrovlnky v kuchyni, ty skleněná dvířka fajně zkreslujou. Ještě že krom řasenky nepoužívám žádné sračky na hubu, protože vzhledem k tomu zkreslení... hm.
06.07.2008 20:01:00 | Grafomanická MIA
Tvářičky se Ti zase vyhladí, skřítku...
05.07.2008 23:21:00 | Bíša
Kdy už se konečně najdu já...ach :-( Možná by bylo lepší nehledat a prostě ŽÍT. Pompeius prý řekl "Je nutné plout, ne žít." Netuším, co je správně. Hledat nebo nehledat? Třeba se nakonec nevědomky jednou najdu, aniž bych se k tomu přičinil - budu v to doufat!
05.07.2008 21:31:00 | Chancer
Nevím, jestli tě to potěší... ale já když se vidím v naleštěné výloze, tak se smíchy neudržím. V zrcadle je to ještě horší. Holím se v kuchyni, tam není...
05.07.2008 21:17:00 | Aťan
Leckdy krátké vystihne více než sáhodlouhé:-) Skvělé!
05.07.2008 20:29:00 | monterka