Květina tiše voní
A každý večer se
Před Tebou sklání,
Když doprovázíš Slunce
spát.
V Tvých žilách
Koluje něco,
Co tam nemá být,
A tak jen tiše šeptám
Tvému srdci
Slova uzdravení
A vůní hladím
Duši.
V noci se chladný měsíc
Snaží zničit Tvoje teplo,
A proto každý den
Musí zlatě hřát,
prohrává.
Když jehly snažily
Se zachránit Tvou
Bledou kůži, tak
Hvězdy hledaly Ti cestu
Bezpečí.
A já se naposledy,
Navždy,
Skláním
před Tebou.
Svíčka znovu
Vzplála,
Aby Ti byla světlem
Na cestě v tmách…
A nejen ona…
tak toe paráda=) Tahle báseň mi vyrazila dech...nádherná spojení a výběr slov... ST
15.07.2008 21:57:00 | Simísek
Krása!!!mohu říci jen to , že i když je smutná, má své kouzlo, jak zde napsali i ostaní autoři, naděje umírá poslední a je vidět, že je psána ze srdéčka!!!
15.07.2008 17:21:00 | Kikay
Psaná ze srdíčka,je v ní hodně pocitů....krásná i když smutná....pamatuj že naděje umírá poslední :)
12.07.2008 12:15:00 | Janetee
ST! je za obsah. Hodně pocitová a snad aj emoční básenka, alespoň pro mě, cítím jakýsi smutek, snad beznaděj v náděj ... až mě to úplně rozesmutnělo. Dílko má své kouzlo a upřímnost.
08.07.2008 19:50:00 | NikitaNikaT.