Chtěla jsem být šťastná- místo toho strach mám.
A ten, co neví, možná tuší, že ho v duchu proklínám.
Chtěla jsem lásku, namísto toho se cítím bezradně
a mé srdce bolavé naříká a já nevím jak to dopadne.
V srdci stále naděje, jen ta mi dává ráno sílu vstát -
po noci dlouhé, když touhou po něm nechce se mi spát.
V uších mi zní- píseň co mi poslal, ta nikdy neomrzí,
tak jako vzpomínky na tu noc, kdy byli jsme si drazí...
Doufám lásko a věřím, že ještě není konec, jednou se objevíš.
Je jedno kdy, je jedno co mezitím bude, miluji tě vždyť to víš..
Nevím, co na to napsat, dílko je citlivé, pro mne smutné, leč cítím trochu naděje, jež v Tobě neumírá doslovně, stejně tak aj city a pocity.
20.07.2008 16:23:00 | NikitaNikaT.