skoč!

Vítr pročechrává mé vlasy,
déšť smáčí bledé tváře,
slzy rosí moje řasy,
z očí plane hvězdy záře...

Hledím do hlubiny pod sebou
a čekám, co se stane.
Když nemůžu být s tebou
zas ten žár v mém srdci plane...

Nevím, co je to milovat
vím, co je to nenávidět...
dokážu se smilovat
a dokážu i závidět.

Nejsem světec ani anděl,
co spasí celý svět..
snad nejsem ani ďábel,
co sežehne plamenem barevný květ...

Jsem jenom člověk a vlastně nevím proč,
když svět je někdy hnusný
a křičí na mě: "SKOČ!!"