Chce se mi brečet...

Je čtwrtek wečer,je pomalu noc,
chce se mi brečet,ale oprawdu moc...
Už to tu nedáwám,mám w žiwotě jen smůlu,
teď si tu poplakáwám a přemýšlím,proč jsem ještě wzhůru...
Kéž bych usla,ale už napořád,
nechci tu být,už ani neumím hřát...
Mé srdce chladne a já chladnu s ním,
kéž bych tu už dlouho nemusela být...
Už oprawdu nemůžu poslouchat tyhle hádky,
to už je wážný,nejsou to žádný hrátky...
Chtěla bych napořád odejít s tohoto swěta,
kéž by k tomu stačila jen obyčejná wěta...
Řekla bych: "bože,prosím tě nech mě umřít,
neptej se cože,chci swou kapitolu uzavřít.
už napořád odtud konečně odejít,
být šťastná nahoře(mezi anděli)
no co jiného můžu chtít..."