Kapka rosy
Kapka rosy
v tichém mlhovém oparu
zůstala jsem sama stát
nikdy nepoučená z nezdaru
as nikdy nepřestanu se bát
tak jen stojím, bezradná
kapku rosy sbírám
je tak neskutečně nádherná
v dlaních její krásu vnímám
objímám tu slzu květiny
jež se mi v dlani roztéká
jen tak plynou vteřiny
a na mé tváři slza stéká
.
.
.
.
setkaly se naše slzy
tiše stékají na zem
a já věřím, že brzy
objeví se šťastný den
/den, kdy květiny něžné
přestanou bolestí plakat/
Copyright © 2008,Caracol
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
nebejt pocitů,tak tu nejsme a nehodnotíme,
je od srdíčka a takové básenky se nedaj jen tak přepsat.
23.08.2008 02:08:00 | Oťas
to saddova: uznávám, taky se mi to po druhém přečtení jaxi znelíbilo ;-) Takže změněno...
20.08.2008 03:32:00 | Caracol
pozoruju- uchopuju.. tohle je dost desny...jinak pekna myslenka, vim, ze kytky placou, jednu takovou mam doma...
19.08.2008 11:29:00 | saddova
Víš, nemůžu říct, že některé rýmy se mi moc nelíbí... Ale vzpomínám si na své začátky a používala jsem podobné, někdy až shodné obraty, fráze... Takže piš dál=) Máš hezké myšlenky
19.08.2008 08:02:00 | Simísek
