Na(ne)shledanou...

Anotace: Nejsem si jistá kategorií, ale snad se bude báseň líbit..

Do otevřených ran
Nakapu ti deset kapek citrónu
A do dlaně nasypu ti k ránu
Skořici, abys cítil syrovou sílu
Mého niterného ozónu.

Netrap mysl vzpomínáním,
Protože vzpomínání bolí.
Vysuš ránu zanícenou,
Než v ní znovu ucítíš
Pachuť mých slz ochucených solí.

Nechám dopadnout kapku rosy
Do vlasů,
Nechám se obejmout mlhou mraků,
Prosím, řekni že nespadnou!
V podivném labyrintu cizích hlasů,
Tak chladných a vzdálených,
Nakreslím ti pastelkou
Na duši jednu velkou vrásku
/abych „pošpinila“ tvou nevinnost/

Pár bublin z bublifuku
A nostalgie věčných časů
Schovaná v jedné jediné chvíli,
Když vidím tvé zklamané oči
A slyším hlas, který voní karamelem i zklamáním.

A pak ústa umlkla,
A jedno teatrální gesto mi dalo
Jasně na srozuměnou,
Že už nejsem tvou vyvolenou,
Duší předurčenou…
Tak snad jen proto – na(ne)shledanou…