Pro cigánečku

/Ve světě létavic padá sníh
A okvětní plátky
Odnesl vítr.../

„Kams jen to dala voči
ty holka hloupá“

cikánské sukně šustí jak křídla havranů
a já odlétám
na chmýří pampelišky
a cinkání penízků
ruší mi spaní

„tak vem tu svou cigánečku za ruce...“
...ať bylo by líp

tma je hrdá a neproniknutelná
jak divocí koně
když drtí mi paže a lámou mi žebra
...když nestačí mi dech

a světlo jsou dlaně
svázané k posteli
a vidina slunce co z nebe se houpe
na konopné oprátce
...jakože nikdy už nebude nás hřát

tak bodni mi nůž do prsou
ať oba dva víme, že konec jsme si nevysnili
že konce se plíží do nás dvou
a dokud nám ještě kradou síly

víme že jinak to nemělo být