Anotace: Mého potkana spolkla hladová ústa Tmy...
Ztracený polštář
Zmizel noční tmou...
Černobíle vzorovaný
Trochu boubelatý...
Tulil se, když padala rosa
Honem, už je mi kosa...
Ach, byl mým citem
Pomazán...
Odešel...
Najdu jej?
Vzal mi jej noční chlad
Přijde kocour, maje hlad
Z mého polštáře chlupů
zbyde peří...
Jsem však blb,
co naivně věří
že za dne najde
Svůj Polštář...
Polštář, co mu bilo
Srdíčko
Polštář, co zlobil mě
Maličko...
Polštář, co měl
Dva lesklé knoflíky...
Polštář,
co z náhlé paniky
Zmizel...
Můj polštář měl jméno
Oddyseus Black...
Putovat mu bylo osudem...
Najdu Tě, můj Polštáři???
Kéž Tvé oči se zas rozzáří
A moje též...
Teď padá déšť...
Venku je tma...
Ach...
NO...
TATO NEDÁVÁ SMYSL...
Jsem mimo, asi jsem nadobro ztratila potkana, včera zemřel křeček, ...
Promiňte mi mou šílenost, ale i malý hlodavec může vyvolat velký cit...))
Díky za komenty...
04.09.2008 22:36:00 | Helena Buchtová
:'-) Na tváři lehký úsměv, hluboký v srdci žal... ST, ale byla bych radši, kdybys neměla důvod tuhle báseň napsat...
04.09.2008 22:34:00 | Anita Buchtová
Přečetla jsem si několik tvých básniček. A musím přiznat, že si ráda přečtu i další, protože píšeš moc pěkně..! faakt...:)))
04.09.2008 22:28:00 | okousaná od světlušek