Syrová realita...

Anotace: Michalovi...

Nikdy jsme nebyli
A taky nikdy nebudeme,
Slova, co mě zamrazila,
Slova, co mě umlčela,
Slova, co mi naději vzala.

Rezolutní konec
A dlouhá cesta odloučení,
Co na tom, že mám v sobě možná city?
Nic neznamenají – nic (pro tebe) neznamenám.

Pravda absolutní není,
Stejně jako neposkvrněné odpuštění.
Když jednou ztratíš,
Už nikdy nezískáš zpět
/z přítele přeci nemůže být milenec/.

Nikdy jsme nebyli
A taky nikdy nebudeme.
Skrytá existence,
Skryté přátelství.
Ticha identita, která bolí.

Lámeš mě na malé kousky,
Jako bych byla jejich trofejí pro pobavení.
Ale co když jsem víc?

Z jedné velké lásky
Stal se pouhý pošetilec,
Který už nemohl dát ti nic víc
/i kdyby ti (zapro)dal svoji duši, pořád by to bylo málo/.
Žádná láska, žádný city
protože jsme (spolu) nikdy nebyli
a taky (spolu) nikdy nebudeme…