Anotace: oheň.. je krásný, tajemný, mocný... a asi proto se ho mnozí bojí....
uhasil´s ten plamen
teskné lásky ohýnek
hodil ´s po něm kamen
plný našich vzpomínek
vzpomínek na to, co nebylo
ten oheň prosvětloval tmu
teď se opět setmělo
skláním se pokorně ke dnu
ke dnu, kde plápolají
poslední záblesky
které navždy uchovají
střípky mé tajné lásky
sedím u toho ohniště
které dohořívá
a pozoruju nezištně
jak tiše skomírá
rozfoukat popel se snažím
probudit poslední jiskry
a ve skrytu duše prosím
ať ho neuhasí mé slzy...
Copyright © 2008,Caracol
to Anitas: jojo, máš pravdu, dokážu psát převážně jen když mi nejní nejlíp... a při psaní téhle básně mi bylo obzvlášť krušno ...
15.09.2008 00:23:00 | Caracol
Jestli to máš jako já, že dobrou básničku napíšeš s hlubokým žalem v srdci, tak je mi líto, že je takhle krásná... ST!
15.09.2008 00:22:00 | Anita Buchtová
Také mívám pocity smutku,když na ohništi blikají poslední uhlíky.Neboj,ráno bývá líp!
08.09.2008 11:15:00 | čertíček