Převozník
Převozník
Stojím u řeky Styx a v kostech mě mrazí
jsem rytířka z Nemanic a oba jsme nazí
Chárone vez mě, přes hranici věčnou
mé tělo chládne, má ránu sečnou
Má ránu sečnou uprostřed hrudi
Tvá ruka pálí, však oči zle studí.
Zahoj mé srdce, osuš mi slzy
Mně žít se teď nechce, však umřít je brzy.
Popluji s tebou krajinou stínů
Než zbavím se v ústech příchuti blínu.
Vím, že mám sílu jednou zvednout se zas
ale teď, na chvíli, chci oddechový čas.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Tak tohle je třešinka na dort...dezertíček s jahodama jsem si pochutnala a k téhle básni se budu ráda vracet ST
24.09.2008 16:06:00 | Noc17
krom - chvili, chvilicku- se mi to libi cele, misto té chvilicky bych napsala neco jineho...
17.09.2008 14:50:00 | saddova
ST! Na podsvětí je dobré se myšlenkově předem připravit - bude se tam lépe odcházet...
16.09.2008 09:27:00 | poustevník Jirka
nevím jaký je kontext vzniku básně, ale rozhodně není třeba kamkoli spěchat, žejo... :)
11.09.2008 16:13:00 | danielsoft
