Podroben samotě
kde duše mi umírá
uzavřen v temnotě
a život mi skomírá
Láskou tak zlomený
trpící zvíře
slyšící ozvěny
odepřen víře
Zničený samotou
pomlácen touhou
spatřit tě samotnou
minutu pouhou
Jen tak se pousmát
být chvíli u tebe
v ruce ti srdce dát
pak odejít do nebe
Smuténkové dílko, plně rozumím. ST! za obsah a vyjádřené city, má to jistou hloubku, zvláště na koncu.
16.09.2008 18:09:00 | NikitaNikaT.