Anotace: I snílkovi občas dojdou endorfiny, když zrazen vlastní utkvělou představou, je nucen ke konfrontaci s realitou.
Pomaličku, potajmu
skládal kamínek
po kameni svůj sen
o pravé cihly
však nikdy neřekl si
a tak byl překvapen
když ho to jeho
veledílo zasypalo
zrazen vlastním snem
dal se do pláče
čekal koláče
bez práce
bál se udělat
velký krok
a tak navždy zůstal
pod sutí svého snu
někdy už je příliš pozdě, když se slabé zdi hroutí .. ano, chápu. realita bolí o to víc, když si jí do nekonečna schováváš pod klobouk. na přebrodění řeky není přece nikdy pozdě, potom se teprve dozvíš jak moc je vlastně hluboká ale musíš se u toho namočit ..
19.09.2008 12:57:00 | timotej