Můj zrak v dál se ubírá
poslední naděje záhy umírá
temná bouře v dálce zní
na křídlech větru letím k ní.
Smutné slzy prší z mraků
na prázdné hroby mrtvých vraků
pláče nebe, pláči s ním
zemřít, je to jediné, co nyní smím.
Slunce tone za obzorem
pád poslední kapky na zem.
Mrtvý je den a já vím,
že více se již nevzbudím.
Krásná, jen kdyby ten obsah nebyl tak smutný... Ale chápu, že takhle to prostě cítíš a mám tě ráda takovou, jaká jsi. Díky moc!
26.09.2008 21:02:00 | Anita Buchtová