Nešťastná
Nešťastná
Poslouchám
osolené kapky.
Rozbíjí se o
mramorovou duhu
věčnosti.
Chutnám
hořkost samoty.
Jako oběť
vracím své
horké štěstí.
Sleduji
zápas světla a tmy.
Naděje stoupá
do hlubin
bídného chtíče.
Cítím
nahé myšlenky.
Snad po heřmánku
voněl sen
z dnešní noci.
Dotýkám se
vlahých příslibů.
13. komnata
otevřená pro
budoucnost?
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Někdy jediné co člověka potěší je jeho báseň... někdy je člověk nahoře, když si jeho báseň přečte osoba, pro níž byla... někdy je člověk na vrcholu, když ta osoba projeví hluboký cit a pochopení pro to napsal... Tvoje báseň nevznikla jen tak, vznikla díky tvé síle a upřímnosti, pro tebe důvod k radosti...
06.10.2008 00:19:00 | d---
hořkost samoty znám, někdy přijdou takový nesnesitelný dny plný touhy...tak přeju ať to přežiješ a ať je ti líp!! až to budeš nejmíň čekat, všechno se to spraví :)
01.10.2008 19:08:00 | just me
