Halucinace

Sedím..
v opojení
-alkoholovém-
a směju se
do prázdna
vedle sebe.

Byl jsi tam!
Byl!
..ale zmizel jsi
-tak najednou-
jako naposled
-a mě jsi tu nechal-

Jo, jasně, vím,
žeš tu
nemohl být
ALE
přepadly mě
vzpomínky?

Viděla jsem
jak ses smál,
jak jsi mě
líbal,
objímal,
miloval..

Nikdy
to nepřestane,
budu tě vídat
ve svých
snech
k ránu.

V opojení
kdy můžu
věřit,
že jsi
nezemřel
-neopustil mě-

Nechci si
připustit
že tu
nejsi
-že už tě
neuvidím-

A tak
se zpíjím
do němoty
a tam
potkávám
Tebe!

V té mojí
pokroucené realitě
kdy svítí
slunce
a je důvod
se smát

Kdy tu jsi
se mnou
a není
smutku
ani bolesti
-trápení-

Ale pak procitám
a dochází mi,
že jsi mě
opustil
-navždy-
a nevrátíš se.

Brečím
jak malý
decko
ochuzený
o naděje
a sny.

Něco mi došlo..!
Kdybych Ti to tenkrát odpustila, mohl bys tady být.