Ty

Ta vůně už dávno vyvanula,
ale odraz tvůj se neztratil.
Cítit tvé rty si zamanula,
v mysli s tebou být jen na pár chvil.
Nechtěla být jako ony,
jen z myšlenek na tebe žít.
Ty hloupé naivní klony,
co touží jen s tebou být.
Proti její vůli usídlil ses v její hlavě,
zcela jsi obsadil.
Tvé sladké řeči co vypouštěl jsi hravě,
zcela jsi ji ohromil.
Teď rozhozená bloudí,
a ty jsi netečný.
Proč se jen tak cit zrodí,
když je zbytečný?