Beze mě

Vlny smutku
rozbité o útesy
nicoty

Jen sprcha pěny
zvlhčí mou tvář
kamenou

V poryvech bouře
bičován samotou
jsem socha

na kolenou

Až přejde bouře
mé mládí
nastoupí slunce

Věčně v žáru
tomu nikdo
neuleví

Pak rozpadnu se
a v prachu mé duše
bude kráčet

hezčí svět