PRO TEBE

Někdy se smrt přiřítí,
naprosto nečekaně.
Veme nám někoho,
koho jsme milovali...

Její stříbrné vlasy,
co ztratily už dávno barvu,
uschly jako spadané listí.

Její stařecká plěť,
právě stárnout přestala.

Její rytmické ťukání holí
při chůzi,
která jí dělala nemalé potíže,
už neuslyšíme.
...
Její dobroty už nikdy neokusíme,
jejího hněvu už se nedočkáme...

je zajímavé,
jak si lidé smrt připouštějí..
jako ''něco'',co každého z nás jednou potká.
Ale teprve až nás potká,
vidíme tu sílu,
které se vyrovná jen láska,vzpomínky,čas...
A to už si pak netroufáme říct,
že je to ''něco''
...