krvavé váčky
nikdy nesnících očí
kam zaveze je kočí
mírný třes
chřadnoucích dlaní
přišel bez varování
do křesla pro hosty
usedá v kabátu
rukávy z brokátu
seděl u mě celý den
pak zmizel jako vlažný sen
ale na křesle náhle mám
dopis co psal on sám
Nikdy Tě nezradím, Tvůj Smutek...