Osamělá

Osamělá

Nespoutaná poryvem větrů, sedí sama na opuštěné cestě cest.
Ledové houpačky, znějící v barevných tónech neslyšeného hlasu, na místě jenž v noci nikdo neznal. Místo, které přes den šumělo životem, ale když se setmělo vězelo prázdnotou.
Krůpěje rosy ji zvlhčili černý šat a bílé obláčky páry, zastoupily její cestu návratu.
Žádná zvrácená duše, žádná plastická krasotinka, pouze nenápadné děvče z vlasy spadajíc do čela.
Vlasy ji lemovaly krásu, její ztrápené tváře. Ostré rysy, statečného člověka, pronikaly z pramene hrdé duše a ostrý seč láskyplný pohled, prozrazoval samotu sílící s nocí. Úsměv padlého anděla poukazoval na bolest, samotu, ale přec hrdost mysli.
Záhyby šatstva, černého jako saze, ztracená v útrobách komína, lehoulince se vlnily a prozrazovaly hrající si dech větru. Bodavá chuť zimy, zasazovala ji rány bolesti a ničila její dokonalou kůži. Rozpárané nohavičky, končící až u pasu, učinil zvrácený duch říkající si "člověk".
I když nastával rozbřesk rána,
ona seděla dál stále sama,
opuštěné štěňátko na prahu života osamělosti...
Autor Without Love, 02.11.2008
Přečteno 385x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

I opuštěná štěńata najdou k sobě někoho v životě..

01.12.2008 13:11:00 | BARBYE

dupino :-) je to krásně smutné, i když nevím, proč, ty si snad připadáš sama?

a jinak, nemůžu tu prudu v sobě nechat mlčet, ty chyby mě ničí... :-D např. hned to první slovo.. neSpoutaná.. :-D a je tam toho nějak víc.. (promiň) O:-) začni si to, prosím, po sobě číst, nebo mě budeš házet do čím dál větších depresí :-D

02.11.2008 15:43:00 | MishaX

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí