Myšlenek řeka...

Tichá je řeka pod peřejí
broukavou píseň sobě zpívá
chomáčky bílé pěny září
hladina temná sílu skrývá.

Tichá je řeka pode jezem
strnadi hnízda opustili
jen štika líná na mělčině
sluncem si krátí dlouhou chvíli.

Myšlenky plynou jak ta řeka
brouzdají mezi vzpomínkami
kdy peřej času svoji silou
vnesla je mezi proudy hrany.

Do bystřin nikdy nevrátí se
skrz deltu řeku v moře stanou
podzimní slunce pohladí je
když otočí se za nirvánou.

Tichá je řeka pod peřejí
ač jezy hlučné líbávaje
teď už jen v moři lodním kýlům
ke spánku vlnou píseň hraje.