Pocity...

Pocity...

Anotace: dneska musím začít už v šest ráno, abych ze sebe trochu dostal tyhle prokletý pocity

Tolik mi chybí naděje moje,
když ráno vstávám...
Ztracen v touze na objetí tvoje,
bez nich tu umírám...

Jak mám každý další den,
začínat s takovým pocitem?

Bolí to, pořád to tak bolí,
nevím co s tím dělat mám,
proč jen mi tolik chybí,
bez ní jsem úplně sám.

Přál bych si být silnější,
ale vůbec to nezvládám,
i když je to včerejší,
pořád v sobě lásku mám.

Tu mou,
zmatenou,
nenaplněnou,
zklamanou,
bolestnou,
zbytečnou.
Autor zlomený a nanicovatý -__-, 11.11.2008
Přečteno 305x
Tipy 10
Poslední tipující: PIPSQUEAK, Holis, Simísek, BARBYE, páááááááá, *whatsoever*
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

..myslím, že jsi to vystihl..láska nikdy nestojí sama o sobě, patří k ní spousta přívlastků, jen ne zbytečná..
neboť vždy více obdaruje, než-li vezme..

11.11.2008 11:57:00 | páááááááá

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí