Procházím místností,
nic nevnímám,
kouknu do zrcadla s lítostí,
jen se podívám
a odcházím.
Jsem smutná,
nic s tím neudělám.
Jen chodim, brečim,
lehnu si na postel
a přemýšlím!
Potřebuju jít,
vybrečet se,
pokecat.
Jen díky tomu se budu zase smát!
Neustále chodím
a brečím!!!
Co mi je?
Smutek mě sužuje!
Holka, tahle básnička není špatná. A pokud máš pokladů víc, neváhej a hoď je sem. Ráda si je přečtu.
14.11.2008 23:31:00 | myší královna