Anotace: Snad válka , snad láska , snad nic .. první pokus sem něco dát :-) tak uvidim ....
Já ležím tam vpředu , kde kulky lítaj první,
už ani nevim čím sem si to zasloužil ,
vždycky sem chtěl jen ležet s ní ,
s tou dívkou , tajemnou bych žil ,
táhne se měsíc , rok , pršelo ,
v blátě jenom vzpomínám a sním ,
o lásce k ní , tajně se mi doneslo ,
že ona , ona odešla prý s ním ,
opět sem ležel , pod keřem růžovým ,
když dopadl granát ,ztratil sem vědomí ,
viděl jsem ji , jeho , nemůžu nic , vím ,
přeju si jeho smrt ,ach to moje svědomí ,
libám ji na studené rty ,víc a víc ,
nakonec ji zabalím do deky ,
je krásny sluný den a už nic ,
ona mizí jako černý prach smrtky ,
láska začala ,teprve pro mě ,
a už brečím , cejtím chlad od srdce ,
sem totiž sám ve vlastním hrobě ,
k tobě mám daleko jak k sobě ,hořce
nese se poslední den , smrti stůj , kážeš a velíš vytrvej ,již jen růže nosí stále tam ... ona ta navždy opuštěná dívka ...
16.11.2008 21:52:00 NikitaNikaT.
Vítej na Liter.cz
Báseň se mi líbí, má hodně do sebe, pro mne aj dosti myšlenková. ST! za obsah.
16.11.2008 11:31:00 Mario de Janiero
...mihly se kolem mne kule
uprostřed boje....
pzději jsem zjistil
..že byly moje..