Jedna doba s Tebou
Jedna doba s Tebou
Když jsem byla s Tebou, můj život zářil.
Světlem a vůní všechny okolo mámil.
Teď je jako dřív..
je jak černý...tajuplný vír.
Mám chuť to udělat, mám chuť to skončit.
Nemám ani sílu, s někým se loučit.
Jsem slabá, jsem nic.
Tak zařvi to! No tak, křič!
Umřu sama, bez Tebe...
jsem tak daleko, od Tebe...
Teď ještě dál než dřív.
Chci abys věděl, že byla jsem tu pro Tebe,
teď už ale odcházím a to od všech,
i od Tebe.
with love
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
chápu, chápu...naprosto to samé jsem prožívala před rokem, a ještě do teď jsem se z toho nevzpamatovala..byla velmi těžká doba a též jsem to chtěla skončit..nechtěla jsem bez něj žít..ted je tomu již rok a já vím, že v tom stále lítám, jen ted pocity sebevraždy téměř vymizely..je pravda, že již také nebudu nikoho tak milovat..a někdy si přeji vrátit čas zpět a udělat věci jinak..bohužel nám toto není dopřáno..a možná je to tak dobře..život je boj, a mě jen mrzí, že přicházíme stále o to, co máme v životě nejraději...ale proč???
25.11.2008 15:54:00 | Agniezka
Ale houby, je to krásný, jde přece o obsah a o smysl básničky. Moc se mi líbí a navíc Leonce držím palce :)
21.11.2008 08:11:00 | Zasněný básník
