Anotace: To jsem tak jednou seděla a cítila se "divně", tak jsem se to snažila popsat.. Za komentáře budu velmi vděčná :)
Zbloudilé lásky
nedobrovolně se choulí k nicotě
to tězké nic
usedá na srdce
jako kovové piliny
dráždí rány
hůř jako sůl
a zarůstá hluboko
duše chřadne
v nekonečném objetí výčitek
nic není důležité
jen ta neskutečná bolest
snad je to stesk
snad je to utrpení
snad je to láska...
Moc pěkná "stýskavá" jak jim říkám já.. Nejdřív jsem vůbec nevěděla jak ji okomentovat.ALe potom.... Potom jsem si ji přečetla nahlas. A myslím, že vím jak ten pocit popsat.. Vyjádří ho prostě ta báseň
23.11.2008 22:54:00 | Lissa