Otvírám dveře bez kliky -
chodbě, v níž není okliky,
panuje zákon součtu,
a odpočtu –
dveří je pořád více,
a mají menší rám –
co když se duše pomate,
a rozum zůstane nám?!
Ty poslední dva veršíky. "co když se duše" atd.
mám takový zvláštní pocit, že ten poslední řádek měl, ... rozum nám zůstane - já bych to viděl spíš takhle: rozum zůstane sám? - možná, že to byl od tebe nějaký fígl, že?
Už jsem Tě odhalil... :)
23.11.2008 16:43:00 | PatriceB