ráno
když jsem šla do školy
a kopala do kamínků podél cest
uviděla jsem kaštany
měly zelené pupeny
usmála jsem se na ně
a řekla si
už brzo tu bude jaro
jenže...
večer
když sedím se skloněnou hlavou
sama u stolu
a jeho deska je plná
slaných loužiček
jen těžko sama sobě věřím
že zítra ráno bude zase jaro
v pupenech kaštanů kolem cesty...