Návštěvnost
Šero
Šero
květinou ránem probuzená
pod řasou slunce maluje
jak rosa z kapkech dychtivých
na touhu noci žaluje
polední slunce vlasem hladí
má úsměv z malin divokých
lehký jen stisk a dotek dlaní
na rtech se skrývá její smích
večerem šlape v mlžné kráse
klíč zamyká snům zápraží
dotykům staví tiché hráze
samotou noc pak oblaží
-----
kdys byly jiskry v hloubi očí
jen otisk na zdi po nich zbyl
těžké je v krbu přiložit
oheň se v popel proměnil...
pod řasou slunce maluje
jak rosa z kapkech dychtivých
na touhu noci žaluje
polední slunce vlasem hladí
má úsměv z malin divokých
lehký jen stisk a dotek dlaní
na rtech se skrývá její smích
večerem šlape v mlžné kráse
klíč zamyká snům zápraží
dotykům staví tiché hráze
samotou noc pak oblaží
-----
kdys byly jiskry v hloubi očí
jen otisk na zdi po nich zbyl
těžké je v krbu přiložit
oheň se v popel proměnil...
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
čas, ten zhasí každý oheň.. dříve nebo později.. snad důležité je to, jestli něco zanechá.. protože jinak všechno pomíjí.. a mizí, aby uvolnilo cestu něčemu dalšímu.. než pomineme i my.. aby po nás zbylo jen to, co tu někomu dalšímu zanecháme... možná záleží na každém, co si ponechat chce... jestli dar anebo prokletí... já bych si ale přál, abych až pominu, někomu zanechal dar...a aby na ničem jiném nezáleželo.
29.11.2008 10:47:00 | Favi