Déšť

Déšť zlehka stéká po plechových římsách,
a na dlažbě vlhce leskne se,
dívám se z okna počítám kapky,
přemýšlím jak dlouho známe se.
Tvojí tvář na nebi kreslí mi mraky,
a proto mi déšť nevadí,
jak ale za tebou doletět právě teď,
to mi jen stěží poradí.
Jsi v kapkách deště,
pršíš mi za sklem,
a mezi prsty protékáš,
po oblouku duhy sklouzni sem ke mě,
já budu čekat,
tak láskou mě svaž.