Anotace: Znáte ten pocit?Pocit když ztratíte někoho,koho jste měly opravdu rádi?Kamarád,babička,máma,sestra?I když jim chcete sebe víc pomoc,nemůžete?Nestihly jste jim říct něco moc důležitého,nebo odpustit?...
Měla jsem tě ráda
Chtěla jsem ti odpustit
a neztratit tím kamaráda
Jak jsem to mohla dopustit
Po několika dalších rocích
už vím
že ve všech našich krocích
byl ten její stín
Stín který každý z nás
jednoho dne pozná
Cítíte takový zvláštní mráz
Ta bezmoc hrozná
Nemůžete vůbec nic
On už se nedá zachránit
Znala jsem jeho rub i líc
Měla jsem ti odpustit
V místnosti je ticho jen
Oči si utírám
Vzpomínám si na ten den
Řekl si:JÁ UMÍRÁM!
Život nejsou zdaleka jenom radosti... Co bolí, to přebolí...
Život bývá pěkná svině,
když se změní ve vteřině
jako píseň, když jí z not,
zbude nepotřebný šrot...
15.10.2009 17:23:00 | zzlatý
Začátek je hodně konkrétní, pak se to dobře rozjíždí...na to, že ti je 13 klobouk dolů..;) A upřímnou soustrast...
21.12.2008 15:02:00 | Antonín Sander