Bolest už tě zabíjí
vše krásné pomíjí
kolik toho ještě můžeš snést
a to vše, co chceš smést
leží před tebou
noc není tajemnou
opět padáš tam, kam nechceš
proti stínu dále nejdeš
Co bere ti tvou sílu
a proč hned ztrácíš víru
Slzy se do očí hrnou
hlavu máš víc jak plnou
lapeš po posledním vzduchu, co zbyl
ztrácí se a mění cíl
Přemýšlíš, co se s tebou asi děje
řekni mi, kam to všechno spěje
co znamená
když píseň bezjmenná
dokáže ublížit
a srdce zatížit
Její slova řežou tak moc hluboko
co bylo nízko je vysoko
dny se zdají dlouhými býti
a zakazují sníti
léku na to není
jaké má nemoc znění…
čím víc slov spojíš v bolestné rýmy, tím víc mám pocit, že se vracíš na místa, odkud jsme se kdysi pokoušely obě dostat...
05.01.2009 15:57:00 | Adelaine
Najednou... dnes nevím, co napsat... napadlo by mě "láska bolavá, zraněná, přesto sále žádoucí"... ne, nebudu dál psát, byly by to jen chmurné a černé věty... ST! je působivé obsah, který ve mne cosi zanechal.
30.12.2008 20:53:00 | NikitaNikaT.