Uhodil mě,
poprvé a naposled,
protože příště se budu hlídat.
Budu svým stínem,
co zabije tě v noci,
ta,u které nakonec zase...
budeš prosit o milost,
aby Tě vzala zpět.
Dotýká se mě
a přitom neví,
jak mě to bolí,
jak se mi to hnusí.
Jsem dívka,
co plave s delfíny
a slyší jejich touhy.
Zkouším stále věřit,
že láska neumírá,
že láska je
a není o ní pochyb.
...................
Nikdy totiž není důvod
dát jí ránu.
Je lilie...uschne.
využívat fyzické převahy je sprosté, pravda... cit ranami nevládne..naopak by je měl krotit. asi. stane se. a je to smutné.
04.01.2009 15:02:00 | Já Esther Ruth