Strach z (vlastního) kýče
Strach z (vlastního) kýče
Anotace: skoro i vulgární
Děsím se toho kýče,
za prodej pocitů,
říkám si svět je v p...,
zkomírání zástupů...
To naše,
hoří,
duše.
Komerční roztahování,
toho, co vyžaduje pochopení,
třeba i srdce prodat,
se vším se dá obchodovat?
Volám vás, duše zdravé,
odhalte světu kouzlo pravé!
Snad pak se náhle poučí,
dřív než sám sebe zničí.
Tak sláva umění,
co u srdce hřeje,
kde ještě žije snění,
tam leží má naděje...
Ač většinou píšu básně bídné,(jako třeba tahle)
jsem rád za ohlasy vámi psané.
A čest těm, co v liter svá díla dají,
i ti u mne díky mají.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Občas taky mívám podobné pocity. Já sama často unikám z reality do snů a myslím si, že na tom není nic špatného.
04.01.2009 17:19:00 | xkacerka
kde ještě žije snění,
tam leží má naděje...
nic a všechno je kýč, ale tenhle verš je krásně pravdivý
04.01.2009 17:01:00 | contionor
Hele, tak tohle je vážně pocit, který znám.Strach z vlastního kýče.?Ale kdo je předurčen k tomu nazvat cokoli kýčem.Ani zkušenost ani stáří nejsou patent na rozum.Cokoliv,i prostá myšlenka třeba z méně povedené básně na tomto serveru, nebo i kontakt a názor na tvoje dílo je přínos.Všechno není na prodej.
04.01.2009 16:56:00 | Elisha
