Tak sám...
Ruka mi přimrzla
na kliku.
Ticho,
jak v rezavém budíku.
Měkce čisté
stěny vězení.
Sám v soukolí
řečí kyselých.
Omotán
nitkami výčitek.
Odpověď
v křeči.
Sám
v radosti umírání.
Bez kytek.
Ticho prý léčí.
Tak sám.
Bez obrany...
bez tvé
i pákové záchrany
tak sám
jako sklo
pod nebem
marně k sobě telefonní linky vedem...
07.01.2009 20:08:00 | blue
Jen chvíli..je to potřeba. A pak bude zase dobře..mezi spoustou skvělých lidí ;-)
06.01.2009 17:36:00 | Chancer
Básenka trošku mrazivá, pro mne aj bolavá... slůvka a myšlenky honí se mi hlavou... jak to udělat, aby to bylo lepší.
06.01.2009 13:38:00 | NikitaNikaT.
...samota je mrazivý kamarád... snad je jen v Tvých básních a jinak jsi obklopena jen krásnými lidmi
06.01.2009 10:52:00 | labuť