Zelená planeta
Plná zvířat, lidí, příběhů
Už dávno není zlatá
A smích zmizel i ze sněhu
Je na kolenou v moři bláta
Pohřbená, zničená v utrpení
Svázaná pro lidskou slávu
Mizí ledy, lesy, krajina
Sypeme jí, dále, špínu do rukávů
Jen bolest ji teď prolíná
Pláče bílé vločky
Co v dlaních, čekají na tání
Hledá sílu na otočky
Kolem osy
Žene ji vpřed jen jedno sladké svítání
Kdy začneme být šetrnější...
...tak, a co teď s tím???...všichni to víme...začneme všichni u sebe???...jako když hrách na zeď házíš... :-(
06.01.2009 22:35:00 | Lota