Už tak hořký čaj
a v něm příliš citrónu,
báseň je jinotaj
a já se k ní přivinu...
Už mám zas melancholii,
jiní se nalijí
a já píšu...
Sedm nadějí
a osm prázdnot nakonec,
básně jsou zloději,
co dělají dobrou věc...
Už mám zas melancholii,
jiní se nalijí
a já píšu...
Zkamenělý med
a komár navždy v jantaru,
tak tohle je můj svět
a básně píšu postaru...
Možná, že mám zase...
melancholii...
nalít se jako prase...
ať se jiní nalejí...
já jen píšu.
Já dělám obojí - píšu i někdy piju. Ale dohromady to většinou dělat nejde.
23.01.2009 20:45:00 | Jana M.