Lampa

Chlapci si pod ní před lety
dávali v prohry odvety
a dívky tajně o svých milých,
když kolem šly, tajně snily.

Starému muži s kurději
dala každý den naději,
ža se snad vrátí na moře,
že zase bude nahoře.

Pocestným matně svítila.
Lépe, kdyby tu nebyla...
Však jedné noci světlo ztichlo,
temno kolem širo prodchlo.

Žebrák vzal svůj nuzný plášť
a se slovy: "Tady to máš,"
navěky zhasl svoje žití,
lampa už nikdy nezasvítí.

A dívky s chlapci, dnes dospělí,
naděje světlo zapomněli.